20 let od prvního podniku v Albert Parku. Jak se v Melbourne závodilo v minulosti?

20 let od prvního podniku v Albert Parku. Jak se v Melbourne závodilo v minulosti?

Čtenář Petr Čermák nás na Facebooku oslovil se zajímavým článkem. Shrnul všechny dosavadní velké ceny v Austrálii a připomněl, jak se v minulých letech na okruhu Albert Park závodilo.

Brzy nám začne nová sezona, a již poosmnácté se motory poprvé rozburácí v australském Melbourne. Na tomto místě se poprvé jelo v roce 1996, což je letos přesně 20 let. Pojďme se tedy podívat na posledních 20 Grand Prix na městském okruhu Albert Park.

1996: Damon Hill vs. Jacques Villeneuve

První australská Grand Prix na okruhu Albert Park byla poměrně zajímavým okořeněním začátku nové sezony. Michael Schumacher, dvojnásobný mistr světa z předchozích let, přešel z Benettonu do Ferrari, objevil se syn Gilla Villeneuva a tím seznam zajímavostí neskončil. Právě Jacques Villeneuve si vybojoval v sobotu první pole position v kariéře, a to ihned při svém debutu.

Nepovedlo se mu ji však přetavit ve vítězství. Párkrát si prohodil pozici s Damonem Hillem, ale nakonec dojel 40 sekund za svým týmovým kolegou. Na pódium se k nim přidal Eddie Irvine na Ferrari.

1997: První vítězství pro McLaren-Mercedes 

Sezona 1997 nepřinesla mnoho technických změn. Williams, který v roce 1996 dominoval, se měl stát vítězným týmem bez jakýchkoliv problémů znovu, tentokrát s dvojicí Jacques Villeneuve a Heinz-Harald Frentzen. V kvalifikaci obstál lépe prvně jmenovaný.

V závodě Villeneuve odstoupil velmi brzy po kolizi na začátku závodu. Frentzen zase odstoupil 3 kola před koncem kvůli problémům s brzdami. Vítězství získal David Coulthard, kterému se povedlo získat první triumf pro McLaren s motory Mercedes a také první vítězství pro McLaren od zisku posledního 41. vítězství Ayrtona Senny v Adelaide 1993.

1998: Předané vítězství 

Do sezony 1998 nejlépe vstoupil McLaren. Mika Häkkinen si zajistil pole position o pouhých 43 tisícin sekundy před svým týmovým kolegou Davidem Coulthardem. V závodě vedl Häkkinen, následovaný právě Skotem. 20 kol před cílem zajel Häkkinen do boxů, jelikož se přeslechl v týmovém rádiu. Nakonec pouze projel pit-lane a vrátil se do závodu. Dvě kola před koncem se dostal těsně za Coultharda, ale namísto souboje si pouze prohodili pozice.

Mika Häkkinen se tak stal vítězem GP Austrálie 1998 těsně před svým týmovým kolegou. Třetí, se ztrátou jednoho kola, dojel Heinz-Harald Frentzen na Williamsu. 

1999: Irvinovo první vítězství

Velice zajímavou Grand Prix jsme mohli na okruhu Albert Park vidět v roce 1999. Pole position si bez jakýchkoliv problémů vyjel Mika Häkkinen následovaný svým týmovým kolegou Davidem Coulthardem.

V závodě se McLarenu ale moc nedařilo a šanci tak dostal Eddie Irvine. Mladý Ir udělal vše pro to, aby získal své první vítězství ve Formuli 1. Povedlo se mu to. Irvine vyhrál právě za Ferrari, následovaný Heinzem-Haraldem Frentzenem na Jordanu a Ralfem Schumacherem na Williamsu.

2000: Schumacher vítězí

V roce 2000 ovládl australskou Grand Prix Michael Schumacher. Nejen, že vyhrál pole position, ale také se mu povedlo celý závod ovládnout a vyhrál ho s náskokem 11 vteřin na svého týmového kolegu Rubense Barrichella. Třetí dojel jeho mladší bratr Ralf na Williamsu. Důležité je také říci, že toto bylo první Schumacherovo vítězství po zlomenině nohy.

2001: Nejrychlejší Ferrari

V roce 2001 se nic nezměnilo. Podruhé získal pole position Michael Schumacher, tři desetiny před svým týmovým kolegou Barrichellem. Byla to první kvalifikaci pro jména jako Juan Pablo Montoya, Fernando Alonso či Kimi Räikkönen.

První závod sezony 2001 vyhrál Michael Schumacher, který získal teprve druhé vítězství na australském okruhu. Nedaleko za ním dojel David Coulthard na McLarenu a třetí dojel Schumacherův týmový kolega Rubens Barrichello.

2002: Bláznivý závod s nudným koncem

Tato GP Austrálie se vryla do paměti všech fanouškům Formule 1 jako nejbláznivější australský závod v historii. Pole position na nedělní premiéru sezony 2002 vyhrál Rubens Barrichello na Ferrari, v první řadě s ním měl odstartovat jeho týmový kolega a čtyřnásobný šampion Michael Schumacher, který prohrál pouze o 5 tisícin sekundy!

Divokým se závod stal hned na startu. Ralf Schumacher vypadal, že bude bojovat (po startu ze třetího místa) s Barrichellem o vedení, ale místo toho si z něj udělal skákací rampu a závod tak pro oba skončil ještě před první zatáčkou. Celkově v úvodním kole odpadlo 8 vozů. 

Následně se dostal do vedení Coulthard a Schumacher sváděl na druhém místě bitvu s Trullim a Montoyou. Trulli havaroval, Coulthard udělal chybu a najednou byli ve vedení jen Schumacher na Ferrari a Montoya na Williamsu. Montoya se dostal párkrát do čela, ale nakonec se povedlo Schumacherovi převzít vedení zpět a celý závod vyhrál. 

Montoya do cíle dojel druhý se ztrátou 18 sekund na vítězného Schumachera. Třetí dojel Kimi Räikkönen na McLarenu, pro kterého to bylo první pódium jeho kariéry.

2003: Coulthardovo poslední vítězství v F1 

Rok 2003 začal tak, jak se dalo předpokládat. Michael Schumacher, nově pětinásobný mistr světa, získal pole position před svým týmovým kolegou Rubensem Barrichellem.

V závodě však Schumacher nedokázal vyhrát. Do vedení se dostal David Coulthard na McLarenu. Nakonec se mu povedlo celý závod famózně vyhrát. Za ním se vytvořila skupinka tří mužů bojujících o zbývající pódiová místa. Povedlo se to Juanu Pablu Montoyovi a Kimimu Räikkönenovi. Pro Michaela Schumachera se místo v nejlepší trojce nenašlo.

2004: Opět vítězné Ferrari

Ferrari se v roce 2004 stalo ještě silnějším. Schumacher a Barrichello dokázali v sobotu vybojovat první řadu, což se dalo předpokládat.

V neděli se nic neměnilo. Michael Schumacher si zde dojel pro čtvrté vítězství na okruhu Melbourne a dokázal ukázal vozu Ferrari F2004. Hned za ním dojel Rubens Barrichello a třetí nakonec skončil Fernando Alonso na Renaultu. 

2005: Překvapivý výsledek

Sezona 2005 přinesla mnoho změn. Jednou z nejdůležitějších bylo, že poprvé po pěti letech nevyhrálo mistrovství světa jezdců ani týmů Ferrari, nebo Michael Schumacher.

V sobotu, před začátkem nové sezony, získal pole position Giancarlo Fisichella, kterého doplnil v první řadě Jarno Trulli na Toyotě. Michael Schumacher, nově sedminásobný šampion, startoval až osmnáctý.

V neděli se povedlo vyhrát Giancarlu Fisichellovi na Renaultu, který byl těsně následovaný Rubensem Barrichellem na Ferrari a svým týmovým kolegou, Fernandem Alonsem na Renaultu. Michael Schumacher, úřadující šampion, odstoupil po kolizi s Nickem Heidfeldem na Williamsu.

2006: Alonso získává důležité body

GP Austrálie v roce 2006 nebyla úvodním závodem sezony. Ten se jel v Bahrajnu, v australském Melbourne se jela až třetí velká cena roku. Pole position si zajistil Jenson Button na Hondě, který jednoznačně ukázal potenciál japonských motorů. Druhý měl startovat Giancarlo Fisichella na Renaultu.

Po startu tři kola vedl Jenson Button, jehož vedení na nějakou dobu převzal Fernando Alonso. Na jedno kolo se ve vedení objevil i domácí miláček Mark Webber na Williamsu. Fernando Alonso dokázal druhou polovinu závodu ovládnout a stal se tak poprvé vítězem na Albert Parku. Druhý, se ztrátou dvou sekund, dojel Kimi Räikkönen a třetí Michaelův mladší bratr Ralf Schumacher na Toyotě.

2007: Kimi Räikkönen zasadil úder 

Pro rok 2007 se Austrálie vrátila zpět na první místo v tabulce závodů. Nový ročník měl přinést řadu zajímavostí. Nejen změnu pravidel, ale také hodně změn v jezdeckém obsazení. Michael Schumacher ukončil kariéru a namísto něj přišel do Maranella Kimi Räikkönen. Fernando Alonso odešel od vítězného Renaultu k McLarenu, společně s Lewisem Hamiltonem, jakožto nováčkem. Do Renaultu přišel Heikki Kovalainen (další nováček).

Kvalifikaci na australskou Grand Prix vyhrál Kimi Räikkönen, na kterého však druhý Alonso příliš neztrácel.

Závod dokázal vyhrát Kimi Räikkönen, pro kterého to znamenalo první vítězství u Ferrari při svém debutu u týmu z Maranella. Druhý dojel Fernando Alonso na McLarenu. Räikkönen tak oplatil Alonsovi výsledek z australského závodu v roce 2006. Hamilton skončil po svém debutovém startu třetí a začal se tím zapisovat do historických tabulek.

2008: Hamilton vyhrává 

Obrázek, který dnes dokáže spíše pobavit, Lewis Hamilton oslavuje s Nicem Rosbergem své vítězství na Albert Parku. V roce 2008 kvalifikaci ovládl Lewis Hamilton, se kterým se do první řady dostal Robert Kubica na BMW Sauberu. 

Závod byl poněkud zajímavější podívanou. Do cíle dorazilo jen 6 vozů, z nichž vítězem závodu byl právě Lewis Hamilton na McLarenu. Druhý do cíle dorazil Nick Heidfeld na BMW a ihned za ním dokončil závod Nico Rosberg. Pro mladého Němce to bylo první pódium v jeho kariéře. 

2009: Nový tým, nový vítěz, nový talent

Grand Prix Austrálie z roku 2009 jde popsat jediným slovem: Nečekané. Změny regulí pomohly týmu, který ještě rok předtím jezdil na konci pole, probojovat se na vrchol, ovšem pod jiným názvem a s jinými motory. 

Ross Brawn posadil do svého nového vozu oba piloty Hondy z roku 2008, Jensona Buttona a Rubense Barrichella. V tomto pořadí tito dva získali první řadu pro nedělní závod.

Jenson Button dokázal skvěle dominovat a závod vyhrál. Za ním druhý dojel jeho týmový kolega Rubens Barrichello, který těžil ze srážky Sebastiana Vettela na Red Bullu s Robertem Kubicou na BMW. Oba odstoupili po kolizi tři kola před cílem. Třetí dojel Jarno Trulli. 

Lewis Hamilton, který původně dojel jako čtvrtý, byl následně diskvalifikován díky známé aféře, kterou zahájil právě McLaren. Ten se obrátil na komisi F1 s tím, že Trulli nedovoleně předjížděl za safety carem. Po přezkoumání rádiové komunikace i celého záznamu se usoudilo, že Trulli byl třetí již před safety carem a pódium tak patří jemu. Hamilton však nedostal zpět ani body za 4. místo, byl ze závodu nemilosrdně diskvalifikován. 

2010: Zpátky v sedle

V roce 2010 se v Austrálii opět nekonal první závod sezony. Ten se odjel v Bahrajnu a Austrálie byla na řadě týden po skončení prvního podniku. Pole position (stejně jako v Bahrajnu) získal Sebastian Vettel na Red Bullu, ke kterému se připojil v první řadě jeho týmový kolega Mark Webber.

V závodě však měly oba vozy Red Bullu problémy a nakonec závod vyhrál Jenson Button, nově za stáj McLaren. Druhý do cíle dorazil Robert Kubica, který přestoupil k Renaultu. Třetí finišoval Felipe Massa na Ferrari.

2011: Vettel dominuje

Díky problémům v Bahrajnu se v roce 2011 Formule 1 na první podnik opět vrátila do australského Melbourne. Díky skvělé technologii Red Bullu získal Sebastian Vettel pole position a ukázal, že letos bude Red Bull hlavním adeptem na zisk titulu. Do první řady ho doprovodil Lewis Hamilton na McLarenu.

Bez jakýchkoliv překvapení dokázal Sebastian Vettel na Albert Parku vyhrát. S obří ztrátou 22 sekund dojel do cíle druhý Lewis Hamilton na McLarenu a ihned za ním doplnil pódium Vitaly Petrov. Ten se tak stal prvním Rusem, který kdy stál na pódiu ve Formuli 1.

2012: Button opět vítězí

V roce 2012 McLaren a Ferrari vyrovnali síly s Red Bullem. Dokázal to McLaren, který si v úvodním závodě zajistil pole position, respektive první řadu. Z prvního místa měl startovat Lewis Hamilton a z druhého jeho týmový kolega, Jenson Button.

Buttonovi však vyšel start lépe a ihned se dostal do čela skupinky. Poté dokázal celý závod kontrolovat a do cíle dorazil jako vítěz. Povedlo se mu to v Melbourne již potřetí. Druhý do cíle dojel Sebastian Vettel, který ke konci závodu dokázal ztrátu na Buttona snížit na dvě sekundy. Třetí za vítěznou dvojicí dojel Lewis Hamilton. 

2013: Překvapivý výsledek 

V Melbourne se konal první závod i v roce 2013. Pole position si vyjel Sebastian Vettel na svém Red Bullu RB9. V první řadě ho doplnil Mark Webber, jeho týmový kolega.

Vettel měl bezproblémový start a dokázal si vybudovat náskok, nakonec však nevyhrál. V boji nechyběl ani Lewis Hamilton, který v této sezoně přesedlal na vůz Mercedes. Nějakou dobu bojoval s Alonsem na Ferrari.

Závod překvapivě spadl do klína Kimimu Räikkönenovi, který tak získal pro Lotus druhé vítězství od návratu do Formule 1. Druhý do cíle dojel Fernando Alonso na Ferrari a třetí skončil Sebastian Vettel na Red Bullu.

2014: Hybridní motory na scéně

Rok 2014 představoval pro svět Formule 1 velké změny. Po dlouhá léta se používaly atmosférické motory V8, ovšem díky změně regulí se F1 stala hybridy poháněným sportem.

Nejnovější regule pomohly týmu Mercedes, který vyvíjel motor V6t již od konce roku 2010. V kvalifikaci se to povedlo dokázat Lewisi Hamiltonovi. V první řadě ho doplnil domácí miláček Daniel Ricciardo na Red Bullu (po odchodu Marka Webbera přestoupil do A týmu).

V závodě však Hamilton nezůstal dlouho, vedení hned na startu převzal Rosberg a celý podnik ovládl. Stal se tak historicky prvním jezdcem, který vyhrál závod F1 v autě poháněném hybridním motorem. Druhý původně dojel Daniel Ricciardo, který byl následně diskvalifikován za překročení maximálního limitu průtoku paliva. Red Bull se zkusil odvolat, ale ani přesto se Australanovi druhé místo nenavrátilo. Kevin Magnussen tak vylepšil svůj debutový výsledek ze třetího místa na druhé. Díky diskvalifikaci se dostal na pódium i Jenson Button (pro kterého je to zatím poslední pódiové umístění v kariéře).

2015: Loni kraloval Hamilton

V loňském roce se na rozložení sil nic nezměnilo. Páteční tréninky ovládl Mercedes, stejně, jako Lewis Hamilton o den později kvalifikaci, kde ho v první řadě doplnil týmový kolega Nico Rosberg.

V závodě se Hamiltonovi podařilo ukázat svou sílu, vyhrál závod těsně před svým týmovým kolegou, Nicem Rosbergem. Třetí do cíle dojel Sebastian Vettel, který pro rok 2015 přesedlal na Ferrari.

A jak dopadne letošní Velká cena Austrálie, která bude znovu úvodním podnikem nové sezony? To uvidíme už 20. března, kdy se znovu roztočí kolotoč jménem Formule 1.

Autor: Petr Čermák

Sdílejte na:
Zavřít