Po dlouhé letní přestávce se nám znovu roztáčí kolotoč Formule 1. Třináctou velkou cenu sezony 2016 hostí jeden z tradičních okruhů Spa-Francorchamps v Belgii. Komu se zatím v ardenských lesích nejvíce dařilo?
Nejdříve je ovšem třeba uvést na pravou míru, že v Belgii se v průběhu historie Formule 1 nezávodilo pouze ve Spa-Francorchamps, nýbrž také v Nivelles (leží poblíž Bruselu) a také v Zolderu nacházejícího se severozápadně od Lutychu. V Nivelles se závodilo v letech 1972 a 1974. V obou dvou ročnících zde zvítězil Emerson Fittipaldi. To Zolder hostil královnu motorsportu víckrát. Konkrétně se jedná o rok 1973, dále v rozmezí let 1975 až 1982 a nakonec také v roce 1984. Na nejoblíbenějším okruhu Spa se závodilo v letech 1950-1956, 1958, 1960-68, 1970, 1983, 1985-2002, 2004-2005 a od roku 2007 až po současnost. Vypadnutí Spa v sedmdesátých letech 20. století a jeho nahrazení Zolderem a Nivelles bylo způsobeno nebezpečností trati. Po jejím zkrácení z původních 14,08 km a vybudování spojovací komunikace, která měla vyloučit nejnebezpečnější místa, se okruh do kalendáře Formule 1 vrátil. Diváci i závodníci byli vděční, že nezměněny zůstaly například vlásenka La Source a celý úsek od Eau Rouge po Radillon.
Nyní se konečně dostávám k vítězům Velké ceny Belgie. Málokoho asi překvapí, že nejúspěšnějším závodníkem je zde Michael Schumacher, kterému se v Belgii podařilo stanout na stupínku nejvyšším v šesti případech, a sice v letech 1992, 1995 až 1997 a 2001 až 2002. Za ním s pěti prvenstvími následuje další legenda Ayrton Senna, jenž se radoval poprvé v roce 1985 a poté natáhl svou šňůru vítězství na belgickém území od roku 1988 až po rok 1991. Hned za ním následuje se čtyřmi prvními místy Jim Clark (1962 až 1965) a Kimi Räikkönen (2004, 2005, 2007 a 2009). Celkem tři vítězství mají dva závodníci. Jedná se o Juana Manuela Fangia (1950, 1954 a 1955) a Damona Hilla (1993, 1994 a 1998). Za nimi následuje hned šest závodníků, kteří se radovali dvakrát. Prvním z nich je Alberto Ascari, který zvítězil v letech 1952 a 1953. K němu se řadí, již zmiňovaný, Emerson Fittipaldi (1972 a 1974), Niki Lauda (1975 a 1976), Alain Prost (1983 a 1987), Lewis Hamilton (2010 a 2015) a Sebastian Vettel (2011 a 2013).
Na závěr výčtu vítězů Velké ceny Belgie „zbyli“ závodníci, kteří zvítězili jednou. A není to zrovna malá řada. Jsou to Giuseppe Farina (1951), Peter Collins (1956), Tony Brooks (1958), Jack Brabham (1960), Phil Hill (1961), John Surtees (1966), Dan Gurney (1967), Bruce McLaren (1968), Pedro Rodríguez (1970), Jackie Stewart (1973), Gunnar Nilson (1977), Mario Andretti (1978), Jody Scheckter (1979), Didier Pironi (1980), Carlos Reutemann (1981), John Watson (1982), Michele Alboreto (1984), Nigel Mansell (1986), David Coulthard (1999), Mika Häkkinen (2000), Felipe Massa (2008), Jenson Button (2012) a Daniel Ricciardo (2014).
Aby byl výčet vítězů Velké ceny Belgie kompletní, musíme se ještě podívat na týmy. Zde je to těsné na prvních dvou místech. Vede Ferrari s 16 vítězstvími, následuje ho McLaren se 14 vítězstvími. Pomyslnou třetí příčku obsadil s odstupem tým Lotus, když zvládl na belgické půdě projet pod šachovnicovým praporkem jako první v celkem osmi závodech. Za Lotusem následuje Williams se čtyřmi prvními místy. Poté tu jsou čtyři týmy, které se doposud radovaly dvakrát. Jedná se o Alfu Romeo, Mercedes, Benetton a Red Bull. Výčet týmů, jejichž vůz protnul cíl jako první uzavírají ti s jedním vítězstvím. Jmenovitě jsou to Maserati, Vanwall, Cooper, Eagle, BRM, Tyrrell, Ligier, Renault a Jordan. Kdo rozšíří počty svých vítězství, či zda se mezi šťastné vítěze zapíše někdo nový, se ukáže již tuto neděli 28. srpna 2016 kolem čtvrté hodiny odpoledne, kdy by měl závod končit. Doufejme, že si budeme moc užít napínavý závod plný řady předjížděcích manévrů a soubojů.