Tragické nehody #4: Luigi Musso

Luigi Musso se narodil 28. července 1924 v Římě. Svou motoristickou závodní kariéru započal doma v Itálii v závodech sportovních automobilů. Velice se mu dařilo a dominoval, a tak si koupil Maserati 250F, s nímž se poprvé zúčastnil Velké ceny (jak jinak než Itálie) v roce 1953. O vůz se dělil se svým krajanem Sergiem Mantovanim, přičemž při startu z 12. místa dokončili závod na sedmém místě se ztrátou čtyř kol na vítězného Juana Manuela Fangia. V roce 1954 se účastnil Velké ceny v Pescaře. V závodě dokázal zvítězit. Je ovšem nutné dodat, že se jednalo o velkou cenu, která nebyla započítávána do bodování mistrovství světa Formule 1. V témže roce dojel druhý ve Velké ceně Španělska, a jelikož dobré výsledky zajížděl s Maserati i v následující sezoně, všimlo si ho Ferrari. A tak začal od sezony 1956 závodit pod vlajkou vzpínajícího se koníka. V úvodním závodě v Argentině se o vůz ještě dělil s Fangiem, a proto s ním i sdílel vítězství, kterého společně dosáhli. Bohužel tuto sezonu Mussovi zkrátilo zranění, které utrpěl při nehodě sportovních vozů na Nürburgringu.

V roce 1957 bojoval se svými stájovými kolegy Mikem Hawthornem a Peterem Collinsem a v celkovém hodnocení skončil na třetím místě a oba kolegy, mezi nimiž vládla velká rivalita, porazil. Poté ale přišla osudná Velká cena Francie konající se 6. července 1958 v Remeši. Kvalifikaci vyhrál Mussův stájový kolega Mike Hawthorn, italský jezdec skončil druhý. Musso s anglickým závodníkem bojoval o vedení, nešlo jen o vítězství v závodě, ale také v šampionátu. Nemínil se vzdát, proto tlačil stále tvrději na pilu a jeho jízda se stávala agresivnější a agresivnější. Závodníci najeli do desátého kola z celkových padesáti, před zatáčkou Muizone Musso na Hawthorna zaútočil. Ital zariskoval a zůstal na plynu o chvíli déle. To se mu stalo osudným. Při rychlosti 240 km/h ztratil kontrolu nad svým monopostem a vjel s ním do příkopu, přičemž se ve vzduchu několikrát otočil. Mussa náraz vymrštil z vozu. Těžce zraněného jezdce odvezla záchranka do nemocnice v Remeši. Večer svým zraněním podlehl.

Nad jeho zbytečným riskováním a snahou dostat se za každou cenu do vedení závodu se vznášela řada otazníků. Několik let po jeho smrti se přišlo na to, že vliv mohly mít finance. Musso totiž vložil do svého závodění nemalou částku, kterou mu darovala jeho matka, původně z věna Mussovy sestry. Bulvární noviny spekulace o finančních důvodech jeho přehnaného riskování přiživovaly spekulacemi o tom, že se zadlužil při hazardu a případné peněžní odměny z vítězství by využil ke splácení dluhů. Poté tu je obrovská rivalita s anglickými kolegy Hawthornem a Collinsem a Mussův strach, že přijde o závodní sedačku ve Ferrari. Nesmím zapomenout ani zmínit, že rok před svou smrtí Musso v Remeši zvítězil, tenkrát se jednalo o nemistrovský závod. Fangio mu prý tehdy řekl, ať na rozdíl od svých soupeřů vydrží déle na plynu, a jelikož mu tato taktika pomohla zvítězit, aplikoval ji i v osudném závodě. Technologie ale postoupila a Musso rychlejší vůz nezvládl. Itálie proto přišla o jednoho z nejtalentovanějších jezdců své doby. Na závěr ještě poznámka – Velkou cenu Francie 1958, stejně tak i celý šampionát v témže roce, vyhrál Mussův rival Mike Hawthorn.