Zmizelé závody: Velká cena Francie

To je příklad i Velké ceny Francie. Vzhledem k její historii, coby kolébky motorsportu, je o to smutnější, že v současném kalendáři nefiguruje. Ve Francii se konal historicky první motoristický závod 22. července 1894, trať vedla z Paříže do Rouenu. První éru tohoto závodění mezi městy pro prašných cestách charakterizovala skutečnost, že závody většinou vypisovali a financovali novinářští magnáti. V roce 1903 zakázala francouzská vláda závodění po veřejných komunikacích. Stalo se tak kvůli nehodě při závodu z Paříže do Madridu. Závod musel být ukončen již v Bordeaux poté, co osm lidí přišlo o život. Mezi oběťmi můžeme nalézt i jméno Marcela Renaulta. Motoristické soutěžení se tedy začalo přesouvat na uzavřené okruhy.

Předělem je poté rok 1906, kdy Francouzský autoklub ACF vypsal na 26. a 27. červen historicky první Velkou cenu Francie. Závod, konající se na dočasně uzavřených silnicích v Le Mans, měřil 1236 kilometrů, zúčastnilo se ho 32 jezdců na 12 různých značkách vozů. Z vítězství se radoval Ferenc Szisz na Renaultu. Velká cena Francie se konala i v následujících dvou letech. Jelikož se pro ročník 1909 přihlásilo málo vozů, pořadatelé závod odřekli a následovala čtyřletá pauza. Celkově citelně klesal počet pořádaných závodů kvůli hospodářským potížím. Závodila pouze slabší třída tzv. voiturett. Další francouzská GP byla vypsána v roce 1911, ale k řádnému oživení závodů došlo až v následujícím roce, aby ho zase přerušila první světová válka.

Prvním velkým poválečným evropským závodem se stala Velká cena Francie 1921, jíž pořádal francouzský autoklub ACF na okruhu Le Mans. Vítězství získal Američan Jimmy Murphy na Duesenbergu. V meziválečném období narůstal počet závodů. Ve dvacátých letech 20. století se častokrát mezi vítěze motoristického soutěžení zapisovali francouzští závodníci typu Roberta Benoista či Williama Williamse na domácích vozech Bugatti a Delage, ale v třicátých letech, zejména jejich druhé polovině, začali vládnout mohutně podporované německé vozy a jezdci. Poslední dvě francouzské velké ceny, konané v Remeši, před vypuknutím druhé světové války vyhráli právě Němci (1938 Manfred von Brauchitsch na Mercedesu a 1939 Hermann Paul Müller na Auto Unionu).

Po skončení druhé světové války, i přes značné komplikace, již v roce 1945 uspořádala Francie tři závody, a to Robert Benoist Trophy, což byl memoriál za jezdce Bugatti Roberta Benoista, kterého zastřelilo gestapo; vítězem se stal Amedee Gordini, dále Liberation Trophy, jež vyhrál Henri Louveau na Maserati, a Coupe des Prisonniers, kde zvítězil Jean-Pierre Wimille na Bugatti. V roce 1945 se ještě u Paříže odjela 9. září „Velká cena osvobození“. Pár let poté, v roce 1950, nastal dosud největší milník a vzniklo Mistrovství světa Formule 1. Francie byla jedním ze států, kde se v jejím prvním ročníku konala velká cena. Na okruhu v Remeši, který je mimochodem jediným z francouzských okruhů, kde se závodilo jak v meziválečné době, tak i po roce 1945, zvítězil Juan Manuel Fangio na Alfa Romeo. 

Ve Francii se za celou dobu, kdy byla součástí Mistrovství světa Formule 1, závodilo na několika okruzích. Jmenovitě se jedná o Clermont-Ferrand, Dijon-Prenois, Le Mans, Le Castellet, Remeš, Rouen-les-Essarts a Magny-Cours. Některé z okruhů byly oblíbenější než jiné. Například v Le Mans Formule 1 závodila pouze v roce 1967, závod fanoušky ani závodníky nenadchl, proto se sem monoposty F1 již nevrátily. Z počátku se Remeš střídal s Rouen-les-Essarts. Oba dva okruhy využívaly veřejné silnice. Předzvěstí konce závodění u Rouenu byla smrt Jo Schlessera v roce 1968, Formule 1 sem zavítala naposledy v roce 1972. V Remeši se přestalo závodit ještě dříve, poslední velká cena se zde odjela v sezoně 1966, poté tento slavný okruh nahradil Clermont-Ferrand, kde se Formule 1 jela poprvé na zkoušku o rok dříve. Některým Clermont-Ferrand připomíná miniaturizovaný Nürburgring.

Od všech těchto okruhů se lišila závodní dráha v Le Castellet, která je první, jež nese jméno sponzora – Paula Ricarda. Zdejší závody na náhorní plošině nacházející se na východ od Marseille hostily královnu motorsportu pod hlavičkou Velké ceny Francie celkem ve 14 případech. Okruh nabízel skvělé zázemí pro týmy, ale jezdci nebyli nadšeni z jednotvárnosti tratě. Na druhou stranu se jim líbily široké únikové prostory. Jak je ve Francii zvykem, i Le Castellet se střídalo v pořadatelství, konkrétně s okruhem v Dijon-Prenois, kde se jelo poprvé v roce 1974 a Formule 1 sem zavítala pětkrát. Jednou se zde závodilo i pod hlavičkou Velké ceny Švýcarska (1982). V roce 1991 přešlo pořadatelství na nově vybudovaný Magny-Cours. Tato závodní trať byla postavena z popudu prezidenta Francoise Mitteranda, nezařadila se ale mezi oblíbené. Na okruhu uprostřed Francie u vesničky Magny-Cours v Nevers se závodilo nepřetržitě až do roku 2007, poté Francie z kalendáře mistrovství světa Formule 1 zmizela a dodnes se do něj nevrátila.