Pohlednice z historie: Fašismus a období po 2. světové válce

Byla vyhlášena nová formule s nejnižší hmotností 750 kg. Německá pozornost se rozdělila mezi Mercedes a Auto Union. Cílem byl vývoj nových technologií a zvýšení rychlosti vozů. Auto Union přišlo s vozy, které měly motory umístěné za zády jezdce. Němcům se brzo podařilo ovládnout automobilové závody a udělali z motorismu velkou podívanou.

V roce 1933 se jelo 5. Velkých cen, kde se německé vozy zatím ještě neprosadily. Ve Velké ceně Monaca zvítězil Achille Varzi s vozem Bugatti, v následující Velké ceně Francie zvítězil Giuseppe Campari s vozem Maserati. V Belgii zvítězil Tazio Nuvolari také s vozem Maserati. Poslední dvě Velké ceny ovládli jezdci s vozy Alfa Romeo. V Itálii vyhrál domácí Luigi Fagioli a ve Španělsku Louis Chiron.

Při Velké ceně Itálie zahynul Giuseppe Campari, poté co jeho vůz dostal smyk na olejové skvrně. Před startem Campari prohlásil, že po závodě skončí a bude se věnovat kariéře operního pěvce. Při této nehodě zahynul také Baconi Borzacchini a Stanislas Czaikowski.

V roce 1934 se začaly prosazovat Německé vozy. Velkou cenu Monaca nečekaně vyhrál alžírský jezdec Guy Moll a francouzskou Velkou cenu vyhrál Louis Chiron, oba s vozy Alfa Romeo. Velkou cenu Německa na okruhu Nürburgring dokonale ovládli němci. Německý jezdec s Německým vozem na Německé trati, konkrétně vyhrál Hans Stuck s vozem Auto Union. Velkou cenu Belgie vyhrál René Dreyfus s vozem Bugatti a další dvě Velké ceny ovládly opět Německé vozy. V Itálii vyhráli Rudolf Caracciola a Luigi Fagioli a ve Velké ceně Španělska Luigi Fagioli s vozem Mercedes.

V roce 1935 se konal první evropský šampionát, v kterém se jelo 5 Velkých cen. Jednoznačně ho vyhrál Rudolf Caracciola s vozem Mercedes, když 3x zvítězil. Bylo to v Belgii na okruhu Spa, ve Švýcarsku na okruhu Bremgarten a ve Španělsku na Lasarte. Druhý v evropském šampionátu skončil Luigi Fagioli také s vozem Mercedes a třetí Hans Stuck s vozem Auto Union. Převaha německých vozů nastoupila, ale tento rok se stalo něco s čím Němci nepočítali. 28. července 1935 se konala Velká cena Německa na obávaném okruhu Nürburgring. Německá hrdost, snoubená s fanatickou propagandou fašismu Adolfa Hitlera, znamenala jasný cíl. 300 000 diváků se přišlo podívat na vítězné tažení jezdců s německými vozy. Závod se jel na 22 kol a na konci prvního kola byl v čele Rudolf Caracciola s Mercedesem. V devátém kole stále vedl Caracciola, to z 5. místa zajel do boxů na výměnu pneumatik Tazio Nuvolari s Alfou Romeo týmu Ferrari. A pak se stalo něco úžasného. Nuvolari nasadil stíhací jízdu, svým umem a za přispění drobného mrholení, se dostal na druhé místo. V posledním kole se ještě zlepšil a pak se to stalo. Na vedoucí pozici tenkrát jezdil Manfred von Brauchitsch s vozem Mercedes, jenže přišlo selhání techniky. Brauchitschovi praskla pneumatika a Nuvolari projel, před ztichlým německým publikem, cílem na prvním místě.

V roce 1936 ovládl evropský šampionát Bernd Rosemeyer s vozem Auto Union, když vyhrál tři ze čtyř Velkých cen. Pouze v první Velké ceně Monaca vyhrál Rudolf Caracciola s vozem Mercedes. V Německu, Švýcarsku a Itálii vyhrál již zmiňovaný Rosemeyer.

V roce 1937 Auto Union vystřídal na čele Mercedes. Nejlepší byl Rudolf Caracciola, vyhrál ve Velkých cenách Německa, Švýcarska a Itálie. Ve Velké ceně Monaca, zvítězil kolega Caraccioly, Manfred von Brauchitsch, který skončil v evropském šampionátu druhý. Jedinou Velkou cenu, kterou vyhrál vůz Auto Union, byla Velká cena Belgie, kde vyhrál Rudolf Hasse.

Evropský šampionát v roce 1938 byl opět pod nadvládou jezdců Mercedesu. Velkou cenu Francie vyhrál Manfred von Brauchitsch, v Německu vyhrál Richard Seaman a ve Švýcarsku Rudolf Caracciola, všichni s Mercedesy. Poslední velkou cenu Itálie vyhrál Tazio Nuvolari, který v předešlém roce přestoupil k týmu Auto Union. V evropském šampionátu byl nejlepší Rudolf Caracciola.

Poslední předválečnou sezónu zůstaly nejlepší vozy Mercedes. V Belgii vyhrál Hermann Lang s Mercedesem, ve Francii Hermann Paul Müller s Auto Unionem. V Německu vyhrál Rudolf Caracciola a ve Švýcarsku Hermann Lang oba s vozem Mercedes. Závodní dění přerušila na podzim roku 1939 2. světová válka.

Po válce se první velká akce konala 9. června 1946, kdy se jel závod René le Bégue Cup na okruhu Saint-Cloud. Vyhrál Raymond Sommer s vozem Maserati. Další závod Nations Grand Prix se jel ve Švýcarsku a vyhrál Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo. A jako třetí závod se jela Turin Grand Prix kde opět zvítězil Farina. Němečtí jezdci, německé týmy a německé závody se z pochopitelných důvodů po dobu několika let neobjevili.
Rok 1946 znamenal založení nejvyššího řídícího orgánu automobilového sportu. Byla jím Féderation Internationale l’Automobile, tedy FIA, která vypsala počínaje rokem 1950 mistrovství světa jezdců.

Ale zůstaňme ještě v roce 1947, kdy se jely čtyři Velké ceny. Ve Švýcarsku, kde vyhrál Jean-Pierre Wimille s vozem Alfa Romeo, stejně jako v Belgii. V Itálii vyhrál Carlo Felice Trossi s vozem Alfa Romeo a ve Francii zvítězil Louis Chiron s vozem Talbot-Lago-Talbot. V roce 1947 postavilo Ferrari svůj první závodní vůz s označením Tipo 125. V závodě Mille Miglia viděli diváci naposledy jízdu Tazia Nuvolariho. I když mu táhlo na 60 a měl vážné zdravotní problémy, Tazio jel jako za mlada.

V roce 1948 se konalo pět Velkých cen. V Monacu vyhrál Giuseppe Farina s vozem Maserati. Ve Švýcarsku Carlo Felice Trossi s vozem Alfa Romeo. Před touto Velkou cenou, při tréninkových jízdách, zahynul Achille Varzi. Ve Francii zvítězil Jean-Pierre Wimille s vozem Alfa Romeo a ten samý jezdec vyhrál i v Itálii. V poslední Velké ceně toho roku vyhrál Luigi Villoresi s vozem Maserati. V tomto roce ve Velké ceně Pau zvítězil poprvé v té době málo známý argentinský jezdec Juan Manuel Fangio.

V roce 1949 zvítězil ve Velké ceně Velké Británie Toulo de Graffenried s vozem Maserati. V Belgii vyhrál Louis Rosier s vozem Talbot-Lago-Talbot, ve Švýcarsku pak vyhrál Alberto Ascari s vozem Ferrari. Ve Francii zvítězil Louis Chiron s vozem Talbot-Lago-Talbot a v Itálii Alberto Ascari s Ferrari. Tím se uzavřela jedna etapa automobilových závodů, od roku 1950 se jely závody Formule 1, pod hlavičkou FIA.

Video o historii motorsportu z let 1900 – 1950 naleznete ZDE.

Předchozí díly tohoto serálu naleznete ZDE.